Auto pro mě bylo vždycky velmi důležité. Nedokázala jsem si představit, že bychom v rodině neměli vůbec žádné auto. S rodinou totiž bydlíme celý život na vesnici, kde sotva jede nějaký autobus, aby jel přesně na čas. A když už jede nějaký autobus, tak buď jede třeba o pět minut dříve, že ani nezastaví na zastávce. Anebo ten autobus jede úplně pozdě, že tam třeba už nikomu nebaví čekat dalších dvacet minut a doufat, jestli vůbec ten autobus pojede. Jsem z toho většinou hodně nešťastná, protože se spoléhám na to, že autobus pojede. Bohužel se to stává ale velmi často, a to hlavně v poslední době, kde je taková krize, že autobus jezdí sotva jednou za uherský rok. Takže jsem ráda, že máme doma auto. Taky jsem si pořídila moto koloběžku, která je na elektřinu. Takže samozřejmě nemusím kupovat zbytečně drahý benzín anebo naftu.
Sice ano, elektřina je taky velmi drahá. Ale zase stále se mi to vyplatí i nabíjet elektrokoloběžku elektřinou než do ní dávat benzín, ale naštěstí to ale tak ani nefunguje. A taky jsem ale ráda, že dnešní doba myslí taky na nás všechny, že jsou taky elektrokola. A řekla jsem si, že nebýt elektrokol, tak můj bratr nemá vůbec jak jezdit do školy.
Autobusu nejezdí a auto nemá. A u nás v rodině má auto samozřejmě moje máma a taky táta, ale ti jezdí do práce opravdu každý den. A někdy se v rodině ani ne sejdeme na večeři, protože máme každý tak jiné pracovní a školní povinnosti a podmínky, že se sejdeme maximálně tak dvakrát, třikrát týdně všichni pohromadě. A to, kdybychom neměli ani jedno auto v rodině, tak se možná nesejdeme ani jednou týdně jako rodina v celku pohromadě. A jak je pro vás taky důležité auto, pokud tedy je? Víte, znám taky mnoho lidí, kteří vůbec o auto nestojí a nemají o něj zájem, protože je prý na ně zbytečně drahé nebo se prostě bojí jenom řídit.